OblečeníNovinky

5 módních příběhů, které možná neznáte

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak některé módní trendy vznikly a proč některé kusy oblečení považujeme za běžné? Historie módy je plná překvapivých příběhů, které ukazují, jak kultura, politika a společnost formovaly náš šatník. 

1. Bílé svatební šaty nejsou tak staré, jak si myslíte

Tradičně svatební šaty v různých kulturách nebyly bílé, ale často měly barvu, která symbolizovala bohatství, postavení nebo štěstí. Například v Číně nebo Indii byly oblíbené červené odstíny symbolizující štěstí a prosperitu. V Evropě až do 19. století nevěsty obvykle nosily své nejlepší šaty, bez ohledu na barvu (dokonce i černé).

Bílá barva získala na popularitě díky královně Viktorii, která si v roce 1840 vzala prince Alberta. Na svou svatbu si oblékla bílé šaty zdobené krajkou. Tento výběr byl v té době neobvyklý, protože bílé šaty byly často spojovány se smutkem nebo s oděvy pro první přijímání. Viktorie ale chtěla zdůraznit čistotu, nevinnost a jednoduchost. Její volba se stala okamžitě módním trendem, zejména mezi vyššími vrstvami společnosti.

2. Korzety: Symbol krásy, ale i útlaku

Rané prototypy korzetů se objevily už ve starověkých civilizacích. Například ve starověké Krétě nosily ženy oděvy, které zdůrazňovaly pas a zvedaly poprsí. Tyto formy korzetů měly ale spíše dekorativní než tvarovací funkci.

V 16. a 17. století byly korzety módní záležitostí, ale také způsobem, jak vyjádřit sociální postavení. Čím užší pas, tím vyšší byl status ženy. Tento trend byl ale často kritizován – mnoho žen si kvůli korzetům poškodilo zdraví. 

Koncem 19. a začátkem 20. století začala popularita korzetů klesat. S příchodem reformního oblečení a rostoucím důrazem na pohodlí a volnost pohybu se ženy začaly od korzetů odklánět. V roce 1910 byla představena podprsenka, která postupně nahradila korzety jako primární způsob tvarování poprsí.Během první světové války došlo k masovému úpadku korzetů. Praktické potřeby a zapojení žen do pracovního procesu vedly k tomu, že se od těsného šněrování upustilo.

3. Proč byly džíny původně pracovním oblečením?

Historie džínů začíná v roce 1873, kdy Levi Strauss, obchodník s textilem, a Jacob Davis, krejčí, získali patent na výrobu kalhot vyztužených kovovými nýty v namáhaných místech, jako byly kapsy. Džíny byly původně určeny jako pevné pracovní oblečení pro horníky, dělníky a farmáře. Vyráběly se z pevného materiálu nazývaného denim, který byl odolný a vydržel tvrdou práci.

Denim: Název pochází z francouzského „serge de Nîmes“ (kepr z města Nîmes), což byl materiál podobný dnešnímu denimu.

Indigová modř: Typická modrá barva džínů pochází z indigového barviva, které bylo odolné vůči praní a opotřebení.

4. Móda z druhé ruky: Jak války změnily náš šatník

Second-hand kultura má své kořeny v nelehkých obdobích válek, kdy byly nové oděvy vzácným zbožím a lidé museli najít způsoby, jak si poradit s omezenými zdroji. Staré šaty se přešívaly, opravovaly nebo si je rodiny a sousedé mezi sebou vyměňovali. Tento přístup nebyl jen otázkou nutnosti, ale také prostorem pro kreativitu a vynalézavost – vznikaly jedinečné kousky, které odrážely osobitý styl i schopnost maximálně využít to, co bylo k dispozici. Zatímco tehdejší generace šila a záplatovala z nutnosti, dnes se k tomuto přístupu vracíme záměrně.

V dnešní době second-hand oblečení představuje nejen ekonomickou alternativu, ale i ekologickou volbu, která šetří přírodní zdroje a snižuje textilní odpad. Móda z druhé ruky je stále více vnímána jako stylový a odpovědný přístup k oblékání, který podporuje individuální výraz a zároveň chrání planetu. Když si pořídíte jedinečný kousek z druhé ruky, nejen že dáváte oblečení nový život, ale také se podílíte na udržitelnější budoucnosti. Second-hand móda tak už dávno není jen o úsporách, ale i o možnostech objevit originální styl a příběh každého kusu oblečení.

5. Šaty a politika: Jak oblečení měnilo historii

Oblečení často sloužilo jako nástroj revolucí a symbol změn ve společnosti. V 60. letech 20. století například ženy začaly hromadně nosit kalhoty, čímž narušovaly tradiční genderové normy a zahájily boj za rovnost pohlaví. Tento jednoduchý módní krok se stal významným symbolem emancipace, který signalizoval odhodlání žen prosadit se v oblastech, kde byly dosud upozaďovány. Kalhoty, dříve vnímány jako výsada mužů, tak získaly nový význam, přetvářející společenská pravidla.

Podobnou roli hrály uniformy, specifické barvy a další oděvní symboly během protestů a revolucí. Například červená barva byla často spojována s revolučními hnutími, zatímco jednotné oblečení protestujících sloužilo jako prostředek sjednocení a demonstrace solidarity. 

Historie nám ukazuje, že móda byla vždy mocným nástrojem, který nejen reflektoval, ale často i ovlivňoval politické a společenské dění. Oblečení není jen o stylu, ale i o příbězích, které stojí za každým kouskem. Ať už sáhnete po vintage šatech nebo kousku z online second handu, pamatujte, že každé oblečení má svou historii – a vy můžete být její pokračováním.

MK Redakce

Přinášíme Vám trendy z oblasti módy, tipy na praktické využití a nejrůznější vychytávky. Zajímá Vás móda a nestíháte vše sledovat? Pak jste zde správně.

Související články

Back to top button